Explainer Hranice 1.5 °C (Carbonbrief)

_explainers/otepleni-1.5C-carbonbrief.md

@@ -0,0 +1,173 @@
+---
+layout:      explainer
+title:       "Jak interpretovat hranici oteplení o 1,5 °C z Pařížské dohody?"
+slug:        "otepleni-1.5C-carbonbrief"
+published:   2021-06-12
+author:      "Joeri Rogelj, Carl-Friedrich Schleussner"
+weight:      74
+tags-scopes: [ svet ]
+tags-topics: [ opatreni, klima ]
+cover-source-author: "UN Photo/Mark Garten"
+cover-source-license: "UN license"
+cover-source-license-url: "https://dam.media.un.org/C.aspx?VP3=CMS3&VF=TermsAndConditionsv2_Download_VForm"
+cover-source-text: "UN Photo"
+cover-source-url: "https://dam.media.un.org/asset-management/2AM9LO6R6T5P"
+perex:       "Hranice zvýšení globální teploty o 2 °C či 1,5 °C oproti předindustriálnímu období se již dlouho používá jako limit, k němuž se vztahují mitigační opatření mající zmírnit dopad klimatické změny. Bývá však interpretována různě a výsledkem jsou značně odlišná sdělení, jež mohou snadno vyvolat zmatek. Co tedy dlouhodobý cíl Pařížské dohody vlastně znamená a jakou šanci na jeho dosažení máme?" 
+
+---
+Tohle přepíšeme celý.
+
+*Následuje §doslovný§ přepis externího článku [“Guest post: Interpreting the Paris Agreement’s 1.5C temperature limit”](https://www.carbonbrief.org/guest-post-interpreting-paris-agreements-1-point-5-c-temperature-limit), který nemusí odrážet názory autorů Fakta o Klimatu*
+
+Nedávno si hranice 1,5 °C znovu získala pozornost vědců, médií i veřejnosti, neboť se objevila v <glossary id="parizskadohoda">Pařížské dohodě</glossary> a také <glossary id="ipcc">IPCC</glossary> se rozhodl připravit <glossary id="sr15">Zvláštní zprávu ke globálnímu oteplení o 1,5 °C</glossary>.
+
+Pařížská dohoda nicméně explicitně neuvádí, jak s těmito teplotními limity nakládat v praxi a jak s nimi mají pracovat politici. Zmíněné limity jsou pak interpretovány různě a výsledkem jsou zmatky – jak vlastně komunikovat, nakolik je hranice 1,5 °C dosažitelným cílem a jaká mitigační opatření jsou k jeho dosažení potřeba?
+
+V článku uveřejněném v časopise Geophysical Research Letters ukazujeme, že za hranici oteplení uvedenou v Pařížské dohodě by mělo být považováno dlouhodobé zvýšení průměrné teploty způsobené lidskou aktivitou, bez ohledu na přirozené kolísání teploty v jednotlivých letech.[^1] Jinými slovy: o 1,5 °C může v konkrétních letech teplota stoupnout mnohem dříve, než se to projeví jako dlouhodobá změna.
+
+## Dlouhodobý cíl
+
+Dlouhodobý teplotní cíl, na němž se v Paříži signatáři dohody shodli, je popsán v Článku 2.1 finální verze textu. Zde je zmíněna snaha udržet nárůst oteplení „výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí“ a zároveň deklarována ambice vyvinout „úsilí“, díky kterému bude možné zůstat pod hranicí 1,5 °C.
+
+{% include figure.html
+    name="paris-agreement-article-2.png"
+    alt="Článek 2 Pařížské dohody"
+    source-text="Wikizdroje"
+    source-url="https://cs.wikisource.org/wiki/Pařížská_dohoda"
+%}
+
+Tato formulace není zcela jednoznačná (i když to pravděpodobně byl záměr, aby bylo možné se během jednání na něčem domluvit). Dohoda nepopisuje dva různé cíle oteplení, nýbrž cíl jediný – nijak však blíže nerozvádí, jak spojení „výrazně pod hranicí 2 °C“ či „nepřekročil hranici 1,5 °C“ vlastně interpretovat.[^2]
+
+Od doby podepsání dohody již byla publikována celá řada studií a článků v časopisech a dalších médiích, které se zaměřily na dlouhodobý cíl (především na hranici 1,5 °C), což ještě zvýraznilo, jak různě může být tento cíl chápán.
+
+Velká část recenzovaných studií zaměřených na 1,5 °C a 2 °C, jež Pařížská dohoda zmiňuje, vnímá uvedené limity jako dlouhodobě zvýšenou průměrnou globální teplotu klimatu po dobu několika desetiletí.[^3] [^4] [^5]
+
+V jiných studiích byly zase tyto limity porovnávány s teplotními metrikami používanými v geograficky menším měřítku nebo na kratší časová období. Tyto metriky se zaměřují například pouze na teploty na pevnině či na regionální teploty a nebo do roční teploty započítávají přirozené kolísání, jako je například jev zvaný [Interdecadal Pacific oscillation](https://en.wikipedia.org/wiki/Interdecadal_Pacific_oscillation).[^6] [^7] [^8]
+
+Už se také objevily články v médiích o rekordních teplotách v daném měsíci – o kolik překračují průměr a nakolik nás přibližují hranici 1,5 °C.[^9] **§doplnit, které měsíce překročily 1,5?**
+
+Výsledkem těchto rozdílných výkladů a interpretací jsou značně odlišná sdělení, jež mohou snadno vyvolat zmatek: co vlastně znamená dlouhodobý cíl Pařížské dohody a jakou šanci na jeho dosažení vůbec máme.
+
+## Myšlenkový experiment
+
+Je tedy důležité, že je tento dlouhodobý cíl charakterizován různě? Odpověď je prostá: ano.
+
+Ukážeme si to na myšlenkovém experimentu, z nějž bude patrné, jaký vliv mají rozdíly ve výkladu hranice oteplení na uhlíkový rozpočet, který nám má pomoci pod touto hranicí zůstat.
+
+(Jednou ze špatných interpretací mezinárodních klimatických limitů je podle nás předpoklad, že se tyto limity vztahují k nárůstu průměrné globální teploty, a to včetně přirozeného kolísání v průběhu let. Jak se dále ukáže, tak tomu není – pro účely našeho myšlenkového experimentu však předpokládejme, že ano.)
+
+Dokonce i ve stabilním klimatu dochází ke kolísání ročních teplot v porovnání s dlouhodobou globální teplotou, což je přirozené a je to způsobeno řadou klimatických jevů jako např. [El Niño-jižní oscilace](https://www.carbonbrief.org/interactive-much-el-nino-affect-global-temperature) a dalších přírodních událostí, jako jsou [výbuchy sopek](https://www.carbonbrief.org/what-do-volcanic-eruptions-mean-for-the-climate) či [změny sluneční aktivity](https://www.carbonbrief.org/solar-activity-and-the-so-called-little-ice-age).
+
+Ve světě, kde emise skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti způsobily dlouhodobé globální oteplení o 1,5 °C, existuje v kterémkoli roce 50% pravděpodobnost nárůstu roční teploty přesahujícím 1,5 °C. Jinak řečeno: oteplení o více než 1,5 °C by v takovém světě bylo po dlouhou dobu patrné každý druhý rok.
+
+Protože se interpretace hranice 1,5 °C v různých zemích liší a její překročení v jednotlivých letech se často příliš neřeší, znamená to, že udržet oteplení pod uvedenou hranicí je mnohem větší výzva. V našem myšlenkovém experimentu zkoumáme, co se stane, když snížíme pravděpodobnost překročení hranice 1,5 °C v kterémkoli roce z 1:2 na 1:5, 1:10, 1:20 nebo nikdy. Poslední možnost například znamená, že globální teplota v podstatě nikdy nestoupne o 1,5 °C.
+
+Pro každé překročení v jednotlivém roce jsme použili simulace z 24 klimatických modelů a odvodili průměrné roční teploty. Výsledky ukazuje následující graf – pravděpodobné rozložení ročních teplot a jejich přirozené kolísání. 
+
+Pokud bychom tedy například měli interpretovat hranici 1,5 °C jako limit, který bude překročen vždy jednou za pět let, znamenalo by to, že bychom museli dlouhodobou průměrnou globální teplotu ve skutečnosti udržet pod hranicí 1,41 °C. Čím striktněji se budeme držet cíle 1,5 °C, tím nižší musí být dlouhodobý průměr. A chceme-li mít jistotu, že roční globální teplota nikdy nepřekročí hranici oteplení o 1,5 °C (viz modrá část grafu), musíme de facto udržet dlouhodobé oteplení pod hranicí 1 °C – a tam už v podstatě dnes jsme.
+
+**§graf**
+
+§Odchylky z průměrné roční globální teploty (vždy za období 21 let od roku 1900 do 2090) odvozené z 24 klimatických modelů (kombinace historických dat a scénáře RCP2.6). Hodnoty ukazují čtyři různé míry pravděpodobnosti vztahující se k hranici 1,5 °C, tučná středová čára každé křivky odpovídá dlouhodobému teplotnímu průměru. 
+
+§Poznámka: Graf je aproximací přirozeného kolísání, nezachycuje totiž málo časté odchylky a zároveň zahrnuje historické kolísání způsobené přirozenou sluneční aktivitou a sopečnou činností. Autor: Joeri Rogelj.
+
+## Uhlíkové rozpočty
+
+Změny teplot za delší časové období, například hranice oteplení, kterou stanovuje Pařížská dohoda, mohou posloužit jako vodítko pro krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé mitigační kroky. 
+
+Používají se třeba při sestavování [uhlíkového rozpočtu](https://www.carbonbrief.org/analysis-four-years-left-one-point-five-carbon-budget) **§máme lepší odkaz? Co takhle slovníkové heslo?** – tedy při stanovení maximálního množství oxidu uhličitého, které může ještě lidstvo vypustit, aby bylo stále dostatečně pravděpodobné, že bude daného teplotního limitu dosaženo.
+
+Je-li dlouhodobý cíl udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C interpretován různým způsobem, do uhlíkového rozpočtu se to samozřejmě promítne. Jestliže například roční teploty překročí tuto hranici jednou za pět let, bude uhlíkový rozpočet o cca 200 miliard tun CO2 menší, než by byl rozpočet pro překročení jednou za dva roky. Při současném množství vypouštěných emisí to znamená, že rozpočet pro oteplení o 1,5 °C bude vyčerpán o pět let dříve. A aby nebyl limit 1,5 °C překročen nikdy, musel by se uhlíkový rozpočet snížit o více než 1 miliardu tun CO2.
+
+Z toho plyne, že rozdílná interpretace dlouhodobého cíle stanoveného Pařížskou dohodou znamená také velké rozdíly v politických rozhodnutích a konkrétních krocích, které z nich vyplývají.
+
+Podle našich zjištění bude mít častost překročení ročního průměru následující dopad:
+
+<table class="table table-striped table-hover d-none d-md-table mt-4">
+  <thead>
+    <tr>
+      <th scope="col" class="text-uppercase align-middle">Jak často dojde k oteplení nad 1,5 °C oproti ročnímu průměru</th>
+      <th scope="col" class="text-uppercase align-middle text-center">1x za 2 roky</th>
+      <th scope="col" class="text-uppercase align-middle text-center">1x za 5 let</th>
+      <th scope="col" class="text-uppercase align-middle text-center">1x za 10 let</th>
+      <th scope="col" class="text-uppercase align-middle text-center">1x za 20 let</th>
+      <th scope="col" class="text-uppercase align-middle text-center">Nikdy</th>
+    </tr>
+  </thead>
+  <tbody>
+    <tr>
+      <td class="align-middle">Odpovídající dlouhodobé průměrné globální oteplení</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">1,5 °C</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">1,41 °C</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">1,36 °C</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">1,31 °C</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">cca 1 °C</td>
+    </tr>
+    <tr>
+      <td class="align-middle">O kolik se sníží hranice dlouhodobého průměrného globálního oteplení (°C)</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">0</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">0,09</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">0,14</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">0,19</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">0,5</td>
+    </tr>
+    <tr>
+      <td class="align-middle">O kolik je potřeba snížit uhlíkový rozpočet (mld. tun CO2)</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">0</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">200</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">311</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">422</td>
+      <td class="align-middle text-nowrap">1110</td>
+    </tr>
+  </tbody>
+</table>
+
+§Implications of limits to the annual exceedance frequency of 1.5C for equivalent long-term global warming levels and respective carbon budgets, based on a transient climate response of 1.65C per 3664bn tonnes of CO2 (which is the average of the IPCC AR5’s likely 0.8 to 2.5C range). This estimate assumes invariable non-CO2 contributions. Zdroj: Rogelj et al. (2017). 
+
+§Poznámka: Kumulativní uhlíkový rozpočet pro udržení oteplení pod hranicí 1,5 °C (oproti období 1861-1880) byl v 50 % modelových simulací v řádu 2300 miliard tun CO2 od roku 1870 (podle IPCC Synthesis Report). Nedávná studie, které se na Carbon Brief i jinde online dostalo značné pozornosti, přišla se aktualizovanými odhady oteplení o dalších 0,6 °C oproti průměru v letech 2010-2019 při 730-880 miliardách tun CO2.
+
+## Legislativně-politický kontext
+
+Jak tedy správně interpretovat hranice oteplení, s nimiž pracuje Pařížská dohoda?
+V našem článku ukazujeme, že odpověď spočívá v analýze dostupných informací a prozkoumání kontextu – v tomto případě [Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu](https://unfccc.int), k níž Pařížská dohoda slouží jako doplňkový právní nástroj:
+
+{% include figure.html
+    name="climate-change-definition.png"
+    caption="Klimatická změna je v této úmluvě definována jako změny teplot způsobené činností člověka a nezahrnující přirozené kolísání."
+    alt="Definice klimatické změny podle UNFCCC"
+    source-text="UNFCCC"
+    source-url="http://amper.ped.muni.cz/gw/unfccc_cz/ramcova_umluva.pdf"
+%}
+
+Zatím poslední <glossary id="ipccar">Hodnotící zpráva IPCC</glossary> do toho vnáší větší jasno a definuje „klima“ statisticky – zkoumá průměr a kolísání relevantních hodnot v rámci určitého časového úseku. Typickou jednotkou, s níž pracuje také [Světová meteorologická organizace](https://public.wmo.int/en), je období 30 let.
+
+Pro Pařížskou dohodu platí definice uvedené v UNFCCC, na vědecké části dohody pak měly rozhodující vliv hodnotící zprávy IPCC (zejména ta poslední).
+
+Dlouhodobý cíl Pařížské dohody by tedy podle nás měl být chápán jako dlouhodobé změny v klimatologických průměrech způsobené aktivitou člověka a nezahrnující přirozené kolísání.
+
+## Komunikace oteplení o 1,5 °C a výzvy s ní spojené
+
+Protože se z hlediska společenské debaty jedná o citlivé téma, domníváme se, že je nezbytné, aby se jím vědci dále společně zabývali a popsali důležité legislativní i vědecké souvislosti. V blízké budoucnosti nás čeká první rok, v němž bude zaznamenán nárůst globální teploty o více než 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Zcela určitě se o této skutečnosti objeví zprávy v médiích. A je pravděpodobné, že v některých měsících a regionech oteplení „překročí“ hranici 1,5 °C ještě dříve.
+
+To však nutně neznamená, že jsme dosáhli oteplení o 1,5 °C, které je *způsobeno člověkem*, protože ještě je tu faktor přirozeného kolísání, který se mohl v daném měsíci projevit. A bude proto potřeba jasně komunikovat, že i když v daném roce k oteplení o 1,5 °C došlo, automaticky z toho neplyne, že se nám cíle Pařížské dohody naplnit nepodařilo – i když samo o sobě tato skutečnost představuje významné varování, ve kterém bodě se právě nacházíme.
+
+Ačkoli vědci i politici stojí v souvislosti s komunikací klimatické změny před řadou výzev, snaha o konzistenci v tom, k čemu přesně se vztahuje hranice oteplení uvedená v Pařížské dohodě, by mezi ně patřit neměla. Dohoda a cíle v ní definované jsou zásadní spíše v tom, že ukazují směr, jímž se máme vydat, a přinášejí relevantní informace do veřejné i politické debaty.
+
+## Autoři
+
+[**Dr. Joeri Rogelj**](http://www.iiasa.ac.at/staff/staff.php?type=auto&visibility=visible&search=true&login=rogelj) je vědeckým pracovníkem v rakouském [International Institute for Applied Systems Analysis](http://www.iiasa.ac.at/) a jedním z hlavních autorů koordinujících sestavení <glossary id="sr15">Zvláštní zprávy IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C</glossary>. 
+
+[**Dr. Carl-Friedrich Schleussner**](http://climateanalytics.org/about-us/team/carl-friedrich-schleussner.html) se zabývá klimatologií a změnami klimatu v [Climate Analytics](http://climateanalytics.org/) a je členem řídící komise iniciativy [Half a degree Additional warming, Prognosis and Projected Impacts](http://www.happimip.org/).
+
+## Zdroje a poznámky
+
+[^1]: Rogelj, J. et al. ["Getting it right matters – temperature goal interpretations in geoscience research"](https://doi.org/10.1002/2017GL075612) Geophysical Research Letters 44, vyd. 20, str. 10662-10665 (2017).
+[^2]: Schleussner, CF., Rogelj, J., Schaeffer, M. et al. ["Science and policy characteristics of the Paris Agreement temperature goal"](https://doi.org/10.1038/nclimate3096) Nature Climate Change 6, str. 827-835 (2016).
+[^3]: Sanderson, B. M., O'Neill, B. C., Tebaldi, C. ["What would it take to achieve the Paris temperature targets?"](https://doi.org/10.1002/2016GL069563) Geophysical Research Letters 43, vyd. 13, str. 7133-7142 (2016).
+[^4]: Rogelj, J., den Elzen, M., Höhne, N. et al. ["Paris Agreement climate proposals need a boost to keep warming well below 2 °C"](https://doi.org/10.1038/nature18307) Nature 534, str. 631-639 (2016).
+[^5]: Lehner, F. et al. ["Projected drought risk in 1.5°C and 2°C warmer climates"](https://doi.org/10.1002/2017GL074117) Geophysical Research Letters 44, vyd. 14, str. 7419-7428 (2017).
+[^6]: Huntingford, C., Mercado, L. ["High chance that current atmospheric greenhouse concentrations commit to warmings greater than 1.5 °C over land"](https://doi.org/10.1038/srep30294) Scientific Reports 6, čl. 30294 (2016).
+[^7]: Chen, X., Zhou, T. ["Uncertainty in crossing time of 2 °C warming threshold over China"](https://doi.org/10.1007/s11434-016-1166-z) Scientific Bulletin 61, str. 1451-1459 (2016).
+[^8]: Henley, B. J., King, A. D. ["Trajectories toward the 1.5°C Paris target: Modulation by the Interdecadal Pacific Oscillation"](https://doi.org/10.1002/2017GL073480) Geophysical Research Letters 44, vyd. 9, str. 4256-4262 (2017).
+[^9]: The Guardian: [February breaks global temperature records by 'shocking' amount](https://www.theguardian.com/science/2016/mar/14/february-breaks-global-temperature-records-by-shocking-amount)