Definovat a znázornit vztahy mezi útvary v rovině (rovnoběžnost, kolmost a odchylka přímek, délka úsečky a velikost úhlu, vzdálenosti bodů a přímek).
Rozlišit možnosti vzájemné polohy bodů, přímek, přímky a roviny, rovin v prostoru; věty o kolmosti nebo rovnoběžnosti přímek a rovin; rozlišit různá analytická vyjádření rovnice přímky v rovině.
Zobrazit jednoduchá tělesa ve volném rovnoběžném promítání. Konstruovat rovinné řezy hranolu a jehlanu.
- Někonečně tenká a dlouhá, nekonečně rovná křivka
- Bod a dvourozměrný vektor
- Dva různé body
-
$ax + by + c = 0$ $a, b, c \in R; a \ne 0 \lor b \ne 0$
-
$x = b_x + t \cdot v_x \land y = b_y + t \cdot v_y$ -
$B = [b_x, \ b_y]$ - Bod "počátku" přímky -
$\vec{v} = (v_x, \ v_y)$ - Směr přímky -
$t \in R$ - Parametr
-
-
$y = tan(\varphi) \ x + q$ -
$\varphi$ - Orientovaný úhel v průsečíku přímky a první souřadnicové osy $q \in R$
-
- Existuje pouze parametrické vyjádření
- Rovnoběžky
- Žádný společný bod
- Totožné
- Speciální případ rovnoběžnosti
- Nekonečně mnoho společných bodů
- Různoběžky
- Různé směry
- Protínají se v jednom bodě
- Rovnoběžné
- Žádný společný bod
- Totožné
- Speciální případ rovnoběžnosti
- Nekonečně mnoho společných bodů
- Různoběžné
- Leží v jedné rovině
- Jeden společný bod
- Mimoběžné
- Neleží v jedné rovině
- Žádný společný bod
- Definována pro 2 různoběžné přímky
- Úhel (
$\varphi$ ), který přímky svírají - Přímky (pokud ne sebe nejsou kolmé) svírají dva různě velké úhly
$\implies$ za odchylku se považuje ten menší - Lze spočítat jako odchylku vektorů příměk (viz skalární součin)
- Nekonečná dokonale rovná plocha
- Bod a trojrozměrný vektor
- Přímka a bod ležící mimo tuto přímku
- Tři body
-
$x = b_x + t \cdot v_x \land y = b_y + t \cdot v_y \land z = b_z + t \cdot v_z$ -
$B = [b_x, \ b_y, \ b_z]$ - Bod "počátku" roviny -
$\vec{v} = (v_x, \ v_y, \ v_z)$ - Směr roviny -
$t \in R$ - Parametr
-
-
$ax + by + cz + d = 0$ $a, b, c, d \in R; a \ne 0 \lor b \ne 0 \lor c \ne 0$
- Existuje pouze parametrické vyjádření
- Rovnoběžné
- Žádný společný bod
- Totožné
- Speciální případ rovnoběžnosti
- Nekonečně mnoho společných bodů
- Různoběžné
- Nekonečně mnoho společných bodů
- Průsečíkem je přímka (průsečnice)
- Rovnoběžné
- Každé dvě jsou rovnoběžné, bez společného bodu
- Rovnoběžné
- Dvě jsou rovnoběžné a třetí je protíná, vznik dvou průsečnic
- Různoběžné
- Každá rovina je vůči ostatním různoběžná, vznik tří průsečnic
- Různoběžné
- Každá rovina je různoběžná, vznik jedné průsečnice
- Vznik tří průsečnic protínajících se v jednom bodě
- Vzdálenost
- Bodu
$A = [a_1; \ a_2]$ od bodu$B = [b_1, b_2]$ ;$|A \ B| = \sqrt{(a_1 - b_1)^2 + (a_2 - b_2)^2}$ - Bodu
$A = [a_1; \ a_2]$ od přímky$p: ax + by + c = 0$ ;$|A \ p| = \frac{|a \cdot a_1 + b \cdot a_2 + c|}{\sqrt{a^2 + b^2}}$ - Bodu
$A = [a_1; \ a_2; \ a_3]$ od roviny$\varrho: ax + by +cz + d = 0$ ;$|A \ \varrho| = \frac{|a \cdot a_1 + b \cdot a_2 + c \cdot a_3 + d|}{\sqrt{a^2 + b^2 + c^2}}$
- Bodu
- Odchylka přímek, rovin...
-
$\vec{u} = (u_1; \ u_2; \ ... \ ; \ u_n)$ ,$\vec{v} = (v_1; \ v_2; \ ... \ ; \ v_n)$ - Normálové vektory přímek, nebo rovin... $\cos(\omega) = \frac{|u \cdot v|}{|u| \cdot |v|}$
-
- Způsob promítnutí prostoru do roviny - "průmětny"
- Útvary, ležící v rovině rovnoběžné s průmětnou, se zobrazují ve skutečné velikosti
- Úsečky, které jsou kolmé na průmětnu, se dvakrát zkrátí a promýtnou se pod úhlem
$45^\circ$
- a) Pravý nadhled - Viditelná je horní, pravá a přední stěna
- b) Levý podhled - Viditelná je dolní, levá a přední stěna
- c) Pravý podhled - Viditelná je dolní, pravá a přední stěna
- d) Levý nadhled - Viditelná je horní, levá a přední stěna
- Lze spojovat pouze body ve stejné stěně útvaru
- Dále využívání rovnoběžnosti úseček, osy afinity, ...